Shamusův blog na Blog.cz

Na tohle album jsem se těšil. Po letech slibů a odkládání konečně dorazilo Jayovo album na pulty obchodů a já vám přináším recenzi.

Musím se přiznat, že Kunny aka Jay Diesel nikdy nepatřil k mým oblíbeným rapperům. Žádný z jeho předešlých singlových počinů mě ničím nezaujal, snad se mi trochu líbila instrumentálka jeho hitu ,,Začni Chápat''. Od jeho debutového alba jsem ale čekal hodně. A jak to tedy dopadlo?

Tak za prvé: Jayovi oblíbení producenti jsou i moji oblíbení producenti. Největší zastoupení muziky má na svém kontě olomoucký Harry Potter aka Dtonate. Jeho moderně znějící podklady jsou tvrdé, úderné, hitové, melodické a příjemné zároveň. Na tomhle albu rozhodně nezklamal, jeho instrumentálky patří k nejlepším. Hned úvodní Decklova pecka ,,Diesel Rap'' skvěle šlape, textově se jedná o klasickou vychvalovačku, ale fajn - beru. To stejné, co jsem napsal, se dá říct i o dalším tracku ,, Stále vpřed'' s hostujícím Tafrobem. Hodí se do rozjetého klubu i do rozjetého auta. Následující ,,Kdo prožil, ten ví'' od Dysmusaxe mě tolik nebere, nějak mi prostě nesedí Dysmusaxův pozvolný styl. Track s číslem 5 nese jméno ,, Retrospekce'', tady si opravdu cením textu, co se týče beatu, opět příjemně šlape, ale já bych vybral nějaký jiný, s ještě temnějším feelingem. Po tomhle tracku následuje píseň ,, Na Stagi'' od mne dosud neznámého producenta Acemana, jehož instrumentálka, stejně jako Dieselovo sdělení, mě začne za chvíli nudit. Vše vyřeší tlačítko skip. Další Dtonateova pecka nese název ,,Drink Team''. Opět doporučuji volume doprava a vychutnat si v autě či v klubu, příjemně šlape, text pojednává o tolik oblíbeném tématu mezi rappery, a sice o konzumaci alkoholu. Každý to zná, netřeba nic dodávat. Představu již máte jasnou, tohle téma je v poslední době povinností na desce každého chrliče rýmů. V Opiově ,, Utrh Zmrda'' se dočkáme Opiovy scratchové exhibice, která baví vždycky. Po ní se už rozjede notoricky známá singlovka, na kterou byl již natočen videoklip a sice ,, Je to jen tvůj boj'' jehož hudebním autorem je Dj Wich. Tato instrumentálka patří k jeho typickým, je podle stejné šablony jako třeba Tafova Kdybych nebyl rapper nebo Poslední Varování od Disgrafix. Je z nich ale podle mě určitě nejlepší. Po textové stránce nejlepší Jayův text, má hlavu i patu. A hurááá. Přichází track, který mě dostal, už když jsem ho slyšel na Dieselově MySpace profilu. Pěkná balada ,, Ženy'', podbarvená překrásným klavírem a rytmickými prvky od Petea Talk Genica, je moje druhá nejoblíbenější věc z alba. Tento track český hiphop potřeboval jako sůl. Diesel se zde vyznává ze své lásky k ženám a to opravdu více než vkusnou formou, bez jediného sprostého slova. Jen více takových tracků, které ukazují rappery zcela v jiném světle, je to příjemná změna, jak hudební, tak textová, která by měla být na každém lepším albu. Poslední třetina alba mě nijak zvlášť nezaujala, až na 3 tracky. Featuring s Kontrafakt ,,StojímePevně'' je takový nemastný neslaný, ale Ego a Rytmo to zachraňují, i když dostali opravdu málo prostoru. Vál ,,Jsem vs. Nejsem vs. Jste'' od Pauliho Garanda je ucházející a to především díky beatu, fajnovým skrečům a Jayově chytlavé hlášky : ,,Pochop, pochop, rap nemůže dělat každej...kokot, kokot.'' Ovšem na konci přichází paradoxně nejlepší song na albu - superchytlavka ,,Díky'' s hosty Pio Squad a Indy. Dokonalá šlapavka od Deckla a perfektní lyrická exhibice obou zmíněných interpretů. Téma pojednává o věčném zvelebňování originálních nosičů, jediný DePutaMadre zde změní téma a chlubí se tím, že si radši v hospodě koupí 10 piv, než aby kupoval originály a prohlašuje, že má hodně cédéček od kapely Verbatim. Těším se na jejich třetí album... :-) Andre zajíždí bez chyby, v poslední době mi přijde, že se lyricky vylepšuje a jeho nadhled stoupá do nebeských výšin - respekt. A je konec.

Tak abych to shrnul...Jistě jste si všimli, že jsem spíše hodnotil CD po hudební stránce - aby ne... Nemůžu si pomoct, ale ta je na desce jednoznačně nejlepší. Jay aka Kunny mi je jako člověk celkem sympatický, ale jeho flow a skládání rýmů mi nedovolí se pořádně do textu zaposlouchat. Všimněte si rozdílu mezi ním, Pio Squad a Indym v posledním válu. Hosté vtipní, předvádí super lyrické výkony, jejich texty a hlášky se pamatují samy, jsou vidět zkušenosti, ale Kunny se mezi nimi nějak utápí, prostě si nemůžu pomoct...sorry. Samozřejmě ale umí i překvapit ( viz. track Ženy) a někdy je nesmírně vtipný a úderný (Stále vpřed). I přes to všechno se mi album poměrně líbí, česká hiphopová produkce se neuvěřitelně zlepšuje (DTonate !!!) a každý si na tomhle albu najde to své. Upřímně - už teď se těším na Jayovo další album a věřím, že mě rozbije víc, tuším, že mě ještě osloví...

Jay Diesel natočil desku, která je mi hudebně bližší než třeba nové album Vladimíra, ale mé hodnocení bude v tomhle případě o něco horší z výše uvedených důvodů. Proto dávám : 60%

Nejoblíbenější tracky: Ženy, Díky (+ Pio Squad a Indy), Je to jen tvůj boj (Dj Wich), Stále Vpřed (+Tafrob).

15.2.2008 19:12

Uff uff, moje první ofiko recenze - a zrovna na tuhle desku...

Člen party PSH, kapely, která představuje pilíř českého
hiphopu, vydal konečně svoji sólovou desku a jak se dalo
očekávat, je to deska plná progresivních postupů, zvláštních
textů a koneckonců i obal je značně vyjímečný. Přejdu rovnou k věci. Na prvním albu PSH Repertoár jsem Vladimíra tak trochu přehlížel, jelikož jeho ušeptaný hlásek se nemohl rovnat solidnímu a jistému projevu jeho kolegy Oriona. I hiphopu neznalá osoba si všimne markantního rozdílu. To je ovšem rok 2001 a my se nacházíme v roce 2008, v době, kdy Vladimír svrchovaně vládne tvrdou rukou svým podřízeným, které sám zformoval pod hlavičkou svého labelu Bigg Boss. Ohledně tohoto labelu se nechci rozepisovat, má jistě mnoho příznivců ( pražáci a okolí) a odpůrců ( Affro a zbytek ČR). Skončili doby uniformity a mírových rýmů, teď se český hiphop přesunul do pomyslné džungle a Vladimír zde necháva vyplout na povrch svá dvě alterega - gorilu, co drtí fake levný kopie, haters a řídí se svými nižšími pudy a architekta, co přemýšlí a staví své promyšlené rýmy a pojí k sobě další rappaz...

Konečně k samotné muzice. Album otevírá autor scénické hudby David Vrbík - bez milosti přepínám. To track číslo 2 nazvaný ''518'' je první regulérní track a první regulérní bomba, kterou vybombil pražský monsiňor Dj Wich ( moje nejoblíbenější hiphopová postavička nejen v Čechách,ale i na celém světě). Šlapavý beat jede jako pendolino bez poruchy a občas se na konci taktu ozve vražedné piáno... Wichovi detaily žeru... Text je klasický úvodní slovo. Track " Václavák" je duet s Káťou Winterovou v produkci od party DMX. Podmaz je dobrej, ale Du Dolů mě oslovilo víc, jinak tohle je solidně šlapavý electro. Následující hymnus " Pražský producenti jsou top", jehož délka dosahuje téměř 12ti minut, je rozdělen na 4 části, z nichž jednu produkoval Mike Traffik, jednu Wich, další Enemy a nakonec Sifon ( v pořadí). Přiznám se, že text nejsem schopen vnímat dlouhodobě, všechno napravý až Enemyho část, která je nejchytlavější a donutí mě tak vnímat Vláďova slova.
Další tracky jsou H.C.H.B. s Ivan Hoem a Gorila vyprodukovaná Wichem. Tyto 2 věci ve mne nějaký velký dojem nezanechaly, to ale neznamená, že si při nich nekejvu hlavou. To údajná singlovka " Nenechám si vzít svůj klid" s hostujícím Orionem je skvělá. Traffikův typickej šlapavej kovovej beat, který má takovou čínskou melodii je skvělý hlavně díky Oriho textu. Po Orim nikdo nechce sáhodlouhé litánie, jak je zvykem u jiných raperů, Ori si nechce stěžovat, Ori se chce bavit...
" Kung-fu rap" od Wiche celkem šlapě, ale za Máňův majstrštyk ho nepovažuju ani omylem.. Track číslo 9 má jméno " Děti prázdnoty", který je zvláštní tím, že na něj Vláďa zlákal Leška Semelku. Je to takové prazvláštní pražské elektrodisko...opijte se a možná si při něm i zaskáčete :-) Další vál opět se zpěvákem Ivan Hoem mě nedostal, ale to je možná jenom klid před bouří, která vypukne již s úvodní hláškou tracku číslo 11 " Smíchov-Újezd". Kytarovej sampl, zběsilý tempo, dramatickej text, kterej ti utváří obraz, jakej se jen tak nevidí. Hugo Toxx po letech rapuje o graffiti a je pevnej v kramflecích. Perfektní text o nočním sprejování. Napřed začne solit Vláďa, pak se tam vmísí Orion a Hugo se s ním pouští do menší slovní přestřelky... hudebně a lyricky největší pecka na desce - největší hit. Po téhle rázné nakládačce tempo náhle zvolní díky pecce " Nespoutáš mně" s hostující Ridinou Ahmedovou. Její projev je jakoby jen v náznacích a zpěv není tak zvýrazněn, což jenom dokresluje Vláďovu lyriku a dává skladbě zvláštní rozměr. Podklad od Traffika je největším překvapením na desce - jeden z jeho nejpropracovanějších beatů. Pomalá esenciální věc, má druhá nejoblíbenější věc na albu. " Santa Klaus" je další zběsilost, kde se řeší tolik omílané téma pirátství.... Další bombice s Phatem a LA4 na majku má název " Vítěz bere všechno". Lyricky zábavné, hudebně lehce stereotypní, naživo se bude líbit. Předposlední věc produkoval Sifon z WWW, má název " Chci k ohni blíž". Rozhodně se jedná o nejexperimentálnější track na desce - je to už moc !!! Poslední bomber je " Boogie Down Praha" , zajímavá Wichovina, kde Vláďa pozdravuje všechny své kamarády. A je konec.

A závěr? Debutová deska Vladimíra 518 jen potvrdila očekávání, která se do desky vkládala. Čekala se nemainstreamová deska se spoustou zajímavých hostí a lyrickou a hudební progresivitou. To vše zde je. Otázka je, zda-li tuhle desku skousne řadový posluchač současného hiphopu zvyklý na srozumitelnější a podstatně jednodušší rýmy a na pohodové houpavé beaty ( myslím si, že mnozí s ní budou mít problémy). Mě se každopádně jeho deska celkem líbí, ale ten top to taky není. Oceňuji pečlivost a progresi, která z tohoto alba vyloženě odkapává. Tohle album nebylo šito horkou jehlou a za jistý mezník v CZ-SK rapu se dá brát. Vláďa sám říkal, že se snažil od producentů vybírat beaty, které pro ně nejsou tak úplně typické. To je chvályhodné, ale mě by třeba vůbec nevadilo, kdyby si od těchto beatmakerů vzal jejich typické beaty, ale alespoň je album hudebně rozmanité. Každopádně především díky lidem jako Vladimír lze říci, že na rozdíl od jiných hudebních stylů v ČR je v současnosti hiphop tím nejprogresivnějším a nejzajímavějším stylem, na rozdíl od jiných klubových umělců napříč žánry (čest vyjímkám). Pravda, někdy to vyjde více, někdy méně, tady to prostě vyšlo skvěle. Oceňuji snahu pana 518 a jeho albu bych přisoudil hodnocení : 70 %

Vážení čtenáři, vážené čtenářky...

Vítám Vás na zcela novém blogu, který jsem založil ne z dlouhé chvíle, ale abych konečně po tolika letech hnípání dělal nějakou činnost. Jedním z mých četných přání a snů bylo stát se spisovatelem, posléze hudebním novinářem. Tyhle prapodivné choutky mě již opustili v hluboké minulosti, nicméně touha oslovovat mladé krásné lidi a vštěpovat jim své názory se mi v hlavě zčistajasna objevila. Neočekávejte od tohohle blogu nějaké filozofické bádání, extrémní proudy myšlenek, či snad erotické básničky....Tenhle blog jsem založil hlavně pro své známé i neznámé, kteří se zde mohou potěšit informacemi z oblasti hudby a snad i filmu. Mojí hlavní prioritou na tomhle blogu bude snažit se psát recenze na novou muziku, jelikož tohle jsem vždy chtěl. Nenajdete zde žádné tzv. fanouškovské rubriky, žádné emo obrázky, žádné nelegální mp3 soubory, já budu o hudbě psát nezaujatě a s nadhledem. Proto přeji každému, kdo na tento blog zavítá, aby získal nové informace a snad i nové postoje týkající se hudby. Tak to je snad všechno.....